Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní školy u svatého Štěpána, Praha 2, Štěpánská 8

„Vzdělání sebevědomí služnost“

Obecná pravidla hodnocení:

  1. Zásady hodnocení a sebehodnocení žáků

Při klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Dále přihlíží ke specifickým podmínkám vyučování, případně k individuálnímu studijnímu plánu. Zásady pro klasifikaci cizinců projedná učitel s vedením školy vždy individuálně. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  • Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání.
  • Hodnocení zdůrazňuje:
  • individuální pokrok žáka,
  • popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání resp. míry naplnění očekávaných výstupů,
  • podněcuje žáka k dalšímu rozvoji - ukazuje další cestu. 
  1. Stupně hodnocení prospěchu a chování

Chování žáka ve škole a akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

                a) 1 – velmi dobré

                b) 2 – uspokojivé

                c) 3 – neuspokojivé

Dále využíváme pro posílení motivace těchto forem:

- pochvalu TU

- pochvalu ŘŠ

 Pro posílení kázně využíváme:

- napomenutí TU

- důtka TU

- důtka ŘŠ

Toto hodnocení dává podnět VP a TU k zahájení rozhovorů s rodiči a žákem o možnostech zlepšení do konce klasifikačního období.

Ve zvláštních případech je v DŘŠ upozorněno, že žák bude klasifikován sníženou známkou z chování. Důtku ŘŠ lze žákovi udělit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy § 28 školského zákona.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

                               a)  1 – výborný

                               b)  2 – chvalitebný

                               c)  3 – dobrý

                               d)  4 – dostatečný

                               e)  5 – nedostatečný

Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

                               a)  prospěl(a) s vyznamenáním

                               b)  prospěl(a)

                               c)  neprospěl(a)

                               d) nehodnocen(a)

  • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu  horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst.1 písm.e),
  • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo  odpovídajícím slovním hodnocením.
  • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím   programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo  odpovídajícím slovním hodnocením.
  • nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit  některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního či druhého pololetí.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího vývoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu.
  • Dochází k úpravě metod, obsahu a ověřování míry naplnění upravených očekávaných výstupů na základě individuálních vzdělávacích potřeb.
  1. Zájmové útvary

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na  stupni:

- pracoval(a) úspěšně

- pracoval(a)        

  1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • analýzou procesu získávání dovedností a zejména kompetencí
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenost na vyučování
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové). Tyto výstupy                 
  • jsou zaměřeny především na praktické osvojování kompetencí.
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby se školní psycholožkou, PPP a zdravotních služeb
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka   

Učitel prokazatelně oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výrobků či děl. Upozorňuje na možná zlepšení a využívá především pozitivní motivace hodnocení. Prokazatelně předkládá řešení, která mohou vést žáka ke zlepšení jeho výsledků. Žák má právo se k hodnocení vyjádřit. Učitel využívá svého hodnocení jako prostředku k motivaci žáka posouzení vlastního výkonu a umožňuje mu srovnání s dřívějšími výsledky. Pro klasifikaci předmětů a hodnocení chování platí zásada hodnocení v příslušném školním roce. Hodnocení se v žádném případě (zejména v případě prostředků pro posílení kázně) nepřevádí do dalšího školního roku.

Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a praktických zkoušek oznámí žákovi neprodleně, nejpozději do 14 dnů od data odevzdání. Žák má právo (po konzultaci s učitelem) do těchto prací nahlížet. I zde je učitel povinen provést srovnání žákových dřívějších prací, poukázat na zlepšení či zhoršení a vést žáka k pochopení hodnocení úkolu. Učitel vždy vede žáka k individuálnímu posouzení testu a jeho sebehodnocení.

Učitel je povinen tyto podklady skladovat tři měsíce od ukončení klasifikace v příslušném školním roce.

  1. Klasifikace žáka
  • Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
  • Na základě žádosti zákonného zástupce či na doporučení PPP může být žák hodnocen také slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět
  • Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Lze k němu však přihlédnout. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu (subjektivnímu ani vnějšímu).
  • TU a vyučující jednotlivých předmětů informují vedení školy o případném zaostávání žáka či problémech v chování tak, aby se po projednání s VP a rodičů našel způsob nápravy. Hodnocení žáka vychází vždy z celkového poznání jeho schopností, dovedností a kompetenci. Učitel je oprávněn rozhodovat o formách práce s žáky znevýhodněnými i nadanými a uplatňovat individuální přístup. U znevýhodněných žáků lze po dohodě s vedením školy přijmout další opatření – individuální studijní plán, který bude projednán jako samostatný závazný prováděcí dokument pro práci, hodnocení a klasifikaci těchto žáků. Individuální plány musí být vždy schváleny ředitelstvím školy. Žák musí být klasifikován prokazatelnou formou - ústní, písemnou vždy s doložitelnými výsledky.

a) Klasifikace v předmětech s převahou výchovného působení

  • Stupeň 1 (výborný)

Žák je v předmětech tohoto charakteru velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální má menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák je činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

Žák  je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Žáci mohou být v předmětech s převahou výchovného působení hodnoceni také bodově. Na vysvědčení bude bodový stav převeden na známku.

b)  Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností

  • Stupeň 1 (výborný)

Žák aplikuje požadované poznatky, fakta, pojmy definice i zákonitosti uceleně a přesně a pilně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost.  Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou odborně správné a přinášejí jasně a zřetelné rysy kreativního učení. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.    

            

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice i zákonitosti uceleně a přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá drobné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.   

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 

  •  Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.     

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně ani úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podnětem učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

c) Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie)

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To však neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně ze všech předmětů, nebo v předmětech, do nichž  zasahuje jeho zdravotní postižení či znevýhodnění.

ovládnutí učiva předepsaného osnovami

  • ovládá bezpečně
  • ovládá
  • podstatně ovládá
  • ovládá se značnými mezerami
  • neovládá

úroveň myšlení

  • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
  • uvažuje celkem samostatně
  • menší samostatnost v myšlení
  • nesamostatnost v myšlení    
  • odpovídá nesprávně i na návodné otázky

úroveň vyjadřování

  • výstižné, poměrně přesné
  • celkem výstižné
  • nedostatečně přesné
  • nesprávné i při návodných otázkách

úroveň aplikace vědomostí

  • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
  • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
  • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
  • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
  • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

píle a zájem o učení

  • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
  • učí se svědomitě
  • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
  • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
  • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

d) klasifikace chování

Chování žáků je významnou součástí života školy a přispívá k její dobré atmosféře. Ve školním řádu jsou uvedeny též povinnosti žáků. Tento klasifikační řád stanoví podmínky pro upevnění kázně.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

  • 1 (velmi dobré) – žák plní své povinnosti, přispívá k dobrému jménu školy, neporušuje školní řád v případě hodném zřetele
  • 2 (uspokojivé) – žák závažným způsobem porušil školní řád a jeho přestupek nelze klasifikovat pouze prostředky pro posílení kázně (třídní důtka-ředitelská důtka) případně přímo, pokud rámec takového přestupku prokazatelně překročil zásady školního řádu.
  • 3 (neuspokojivé) – žák zcela zásadně, hrubým způsobem porušil školní řád, znevážil výsledky školy na veřejnosti a poškodil její dobré jméno. Tento stupeň hodnocení se dále udělí, pokud selhaly prostředky pro posílení kázně včetně snížené známky z chování.

e)  Prostředky pro posílení kázně, pro posílení motivace

  • napomenutí třídního učitele – je individuálním výchovným prostředkem třídního učitele, ten o něm rozhoduje nezávisle. Napomenutí TU není evidováno.
  • důtka třídního učitele – je registrovaným prostředkem pro posílení kázně. Uděluje třídní učitel v případech zřetele hodných. Mezi takové situace patří zejména vícenásobné zapomínání úkolů a pomůcek, které bylo prokazatelně zapsáno v dokumentech žáka, opakované pozdní příchody žáků, které jsou registrovány v dokumentech žáka, neadekvátní formy chování žáka které jsou registrovány v dokumentech žáka.  Třídní učitel může udělit důtku i v jiných případech podle svého uvážení, pokud je o jeho účinnosti svého rozhodnutí přesvědčen a má k němu dostatek podkladů. Důtky se evidují školní matrice.
  • pochvala třídního učitele – uděluje jí třídní učitel podle svého uvážení i na základě návrhů ostatních učitelů. Pochvaly mohou být uvedeny na vysvědčení, případně ve výstupním hodnocení.
  • důtka ředitele školy – je registrovaným prostředkem pro posílení kázně. Uděluje ji ředitel školy na základě doporučení pedagogické rady za závažné porušení školního řádu.
  • považuje vícenásobné pozdní příchody za pololetí, registrované vícenásobné zapomínání úkolů, učebních pomůcek, apod. Ředitel školy může ředitelskou důtku udělit i přímo, pokud to vyžadují okolnosti celého případu.