Školní řád a pravidla pro hodnocení

Školní řád Základní školy u svatého Štěpána, Praha 2

I. Režim školy

  1. Začátek vyučování je v 7.55 hodin, začátek odpoledního vyučování je ve 13.30 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Žáci mohou vstoupit do školy v 7.30 hodin. Po příchodu do budovy žáci přiloží svůj identifikační čip ke čtecímu zařízení, přezují se v šatně, obuv a svršky si odloží do skříněk nebo do šatních kójí. Za uzamčení skříňky si žáci zodpovídají sami. Do prvního zvonění (7.50 hodin) musí být všichni žáci ve třídách a připraveni na vyučování. Po velké přestávce jsou žáci povinni být po prvním zvonění (9.50 hodin) ve své učebně a připravovat se na vyučování.
  2. Pokud se vyučující do pěti minut po zvonění na hodinu nedostaví do třídy, služba ohlásí jeho nepřítomnost v kanceláři školy nebo ve sborovně.
  3. V době velké přestávky od 9.35 hodin do 9.50 hodin za příznivého počasí mohou žáci využívat k odpočinku sportovní areál školy, kde je zajištěn dozor.
  4. Pozdní příchod žáka na vyučování bude zapsán vyučujícím do třídní knihy. Po třech pozdních příchodech za pololetí budou informováni rodiče žáka.
  5. Docházka do nepovinných předmětů, školní družiny (ŠD) a pobytového školního klubu (ŠK) je pro přihlášené žáky povinná.
  6. Nepřítomnost žáka na vyučování nebo jiné povinné školní akci jsou zákonní zástupci žáka povinni omluvit písemně nebo telefonicky do 72 hodin od počátku jeho nepřítomnosti. Ihned po skončení absence přinese žák písemnou omluvenku v omluvném listě v žákovské knížce a předloží ji třídnímu učiteli, omluvenka musí být podepsána zákonným zástupcem. Při podezření na neomluvené hodiny si třídní učitel nebo jiný vyučující vyžádá potvrzení absence lékařem. Na základě písemné žádosti zákonného zástupce může být žák v případě dobrých studijních výsledků omluven z vyučování za každé pololetí na určitou dobu následovně: nepřítomnost v rozsahu: 1 vyučovací hodina až 1 týden – žádost schvaluje třídní učitel 8 až 14 dnů – žádost schvaluje ředitelka školy V ojedinělých případech (reprezentace na republikové, evropské či celosvětové úrovni, intenzivní profesionální příprava na tuto reprezentaci, divadelní a filmové obsazení, apod.) může být žák uvolněn na dobu delší. Žádost musí obsahovat návrh doplnění učiva a způsoby prověření znalostí. Žádost schvaluje ředitelka školy. Žádosti se podávají vždy na předepsaném formuláři (k dispozici na webových stránkách školy nebo u třídního učitele), nejméně 1 týden předem. Nedodání žádosti k uvolnění před počátkem absence může být důvodem k zamítnutí uvolnění. Uvolněný žák je povinen si samostatně doplnit učivo probírané v době jeho nepřítomnosti. Při plánované absenci delší než 2 dny si žák předem zajistí u všech vyučujících zadání úkolů. I tato nepřítomnost musí být následně omluvena písemně v žákovské knížce. Odchází-li žák v průběhu vyučování, předá před svým odchodem písemnou žádost od rodičů vyučujícímu následného předmětu nebo třídnímu vyučujícímu, který zapíše žáka do třídní knihy (TK) s přesným časem odchodu. V případě vyžádání odchodu žáka z důvodu nevolnosti zavolá vyučující nebo jiný pracovník školy zákonnému zástupci dítěte, který si žáka musí osobně ve škole vyzvednout.
  7. Všechna uvolnění a absence žáka musí být zapsána v TK. V případě reprezentace školy na soutěžích a dalších akcích je jméno žáka zapsáno v poznámce TK a absence se nezapočítává do celkového počtu zameškaných hodin.
  8. Z předmětu tělesná výchova může být žák uvolněn na základě písemné žádosti zákonného zástupce a písemného doporučení lékaře.
  9. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se ihned po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
  10. Žáci nesmějí opustit během vyučování školní budovu bez vědomí a souhlasu učitele. Žáci, kterým je přerušena výchovně vzdělávací činnost mezi dopoledním a odpoledním vyučováním a mají volnou hodinu, se zdržují ve školní družině a školním klubu, kde je pro ně zajištěn pedagogický dozor. Žáci se nesmí zdržovat v budově školy bez dozoru vyučujících. Opustí-li žák v tomto čase budovu školy, přebírají za něj odpovědnost zákonní zástupci.
  11. Osobní věci žáků nesmí zůstat v budově školy bez dozoru. V době vyučování musí být oblečení a boty v uzamčených šatních skříňkách či šatních kójích. Potřebuje-li žák odložit školní tašku (v době volné hodiny, školních akcí, návštěva ŠK, aj.), musí ji uzamknout do své skříňky. V době oběda mohou být tašky odloženy ve vyhrazeném prostoru u jídelny.
  12. Po skončení vyučování odchází žáci spořádaně s učiteli do přízemí školy, kde se přezují a převléknou. Při opouštění budovy a případném opětovném návratu si žáci projedou identifikačním čipem čtecí zařízení.
  13. Třídní knihu přenášejí během vyučování do tříd pověření žáci a napomáhají třídnímu učiteli zamezit její ztrátě či poškození.
  14. Služba týdne dbá o čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a připravenou tabuli v průběhu vyučování.
  15. Do sboroven a kanceláře školy vstupují žáci jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni. Do kabinetů mohou vstoupit žáci, obdrží-li k tomu pověření vyučujícího.
  16. Prostory chodeb, vchodů a venkovní brány jsou monitorovány kamerami v souladu s povolením ÚOOÚ.
  17. Návštěvy se při příchodu do školy hlásí v kanceláři školy. Vstup do prostor školy je povolen pouze v doprovodu pracovníků školy nebo s jejich souhlasem.
  18. Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně (ŠJ), dodržují řád ŠJ a řídí se pokyny dozorujících pedagogů.

II. Práva žáků

Žáci mají právo:

  1. Na vzdělání a účast ve výuce podle rozvrhu v souladu se školským zákonem.
  2. Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a poradenskou pomoc školy.
  3. Na odpočinek a volný čas v době určené rozvrhem hodin – přestávky, polední pauzy.
  4. Na účast v olympiádách, soutěžích a akcích pořádaných školou.
  5. Na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují jejich morální, sociální a duchovní rozvoj.
  6. Zakládat v rámci školy žákovskou samosprávu, volit a být do ní voleni, pracovat v ní a jejím prostřednictvím se obracet na ředitelku školy. Ta je povinna se stanovisky a vyjádřeními tohoto samosprávného orgánu zabývat.
  7. Vyjádřit své připomínky a podněty k práci školy, na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se jich týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti, dobrého chování a společenského soužití. Žák má právo sdělit svůj názor, či hledat pomoc při řešení studijních nebo osobních problémů u všech pedagogických pracovníků školy.
  8. Na respektování soukromého života své rodiny.
  9. Být chráněni před jakýmkoli urážením a nedbalým zacházením, tělesným i duševním násilím, diskriminací, šikanováním, zneužíváním návykových látek a dalšími sociálně patologickými jevy. Žák má právo na využití programů primární prevence.
  10. Na rovnoměrné rozložení celohodinových písemných prací.
  11. Na zvláštní péči v odůvodněných případech – odborníkem uznané poruchy učení, zdravotní postižení a omezení, mimořádné nadání, nenadálé okolnosti ovlivňující psychiku žáka (např. ztráta osoby blízké).
  12. Obrátit se přímo na zástupce školské rady.

III. Povinnosti žáků – zásady chování žáků ve škole a při akcích mimo školu

  1. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy, dodržovat školní řád a plnit pokyny pedagogických i ostatních pracovníků školy. Vědomě se nesmí dopouštět lží a podvodů. Na veřejnosti se chovají podle pravidel slušného chování a s vědomím, že neustále reprezentují svou školu. Nesmějí poškozovat její pověst ani jednat proti jejím zájmům.
  2. Žáci dodržují pravidla slušného chování, zdraví ve škole všechny dospělé osoby pozdravem „Dobrý den“, ve třídě zdraví vzpřímeným postojem. V hodinách se žáci musí chovat ukázněně a nesmí rušit výuku. Žáci jsou povinni nosit do školy pomůcky podle rozvrhu a podle pokynů učitelů, být náležitě připraveni na vyučování a mít vypracované domácí úkoly a splněné ostatní povinnosti.
  3. Žáci přichází do školy a na akce školy vkusně a čistě oblečeni a upraveni. V budově školy nesmí nosit žáci čepice ani jiné pokrývky hlavy.
  4. Ve škole i na akcích pořádaných školou žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov, chovají se v souladu s pravidly slušného chování. Ke všem dospělým se chovají slušně a respektují je. Chovají se slušně a kulturně i k sobě navzájem, jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům. Zvláště dbají, aby neohrozili svoje i jejich zdraví, případně životy.
  5. Každý žák je odpovědný za škody na školním i osobním majetku spolužáků, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.
  6. Žáci zacházejí s učebnicemi a školními pomůckami šetrně. Při ztrátě nebo větším poškození učebnic jsou zákonní zástupci žáka povinni učebnici nahradit.
  7. Nosit a na vyzvání vyučujícímu předložit žákovskou knížku, nechat si zapsat do ní všechny známky a minimálně jedenkrát za týden ji nechat podepsat zákonným zástupcem.
  8. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe nebo uzamčené ve své skříňce. Během celého vyučování včetně přestávek nesmějí žáci používat předměty narušující výuku: mobilní telefony, elektronické a digitální hry a přístroje, včetně sluchátek. Mobilní telefony musí být v době vyučování vypnuty, použití telefonu je možné pouze po předchozí dohodě s vyučujícím. Žáci si vypnou mobilní telefon při vstupu do budovy školy. Ve škole platí zákaz filmování a fotografování na mobilní telefony, kamery, fotoaparáty i jiná média. V případě porušení tohoto bodu školního řádu – zapnutý mobilní telefon, používání el. her a přístrojů, bude přístroj uschován ve školním trezoru a vydán pouze zákonnému zástupci žáka.
  9. Žáci jsou povinni udržovat třídu v čistotě. Při přecházení žáků z třídy do třídy překontroluje třídní služba stav nové učebny. V případě, že zjistí nějakou závadu, ihned ji nahlásí vyučujícímu nebo třídnímu učiteli. Při opouštění třídy zasunou žáci židle k lavici, na konci poslední vyučovací hodiny zvednou židle na lavici.
  10. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy bez dozoru učitele.
  11. Žáci nesmí svévolně v době vyučování a o přestávkách opustit školní budovu. Totéž platí při akcích organizovaných školou a dalšími středisky školy (ŠD, ŠK, Štěpán z. s.).
  12. Žáci nemanipulují s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením. Žáci nemanipulují bez svolení učitele s audiovizuálními ani jinými učebními pomůckami ve třídách a odborných učebnách.
  13. Žákům je zakázáno nosit do školy věci ohrožující zdraví a život, nebezpečné předměty včetně nožů a jiné předměty, které nejsou nutné k vyučování.
  14. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně při zjištění této skutečnosti vyučujícímu.
  15. Učebny se větrají pouze za přítomnosti učitele při vyučování. Při odchodu vyučujícího ze třídy musí být okna uzavřena. O přestávkách zůstávají dveře učeben otevřeny na chodbu. Žákům je zakázáno vyklánět se z oken a cokoliv z nich vyhazovat.
  16. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě, tělocvičně, hřišti či zahradě, zjištěné závady, které mohou ohrozit bezpečnost žáků nebo poškodit majetek školy či žáků, jsou žáci povinni ihned hlásit třídnímu učiteli nebo některému z vyučujících.
  17. Žáci jsou povinni neprodleně hlásit třídnímu učiteli všechny změny v osobních údajích žáka a jeho zákonných zástupců – např. změna adresy, telefonního čísla, zdravotní pojišťovny.
  18. Žáci jsou povinni třídit odpad – na chodbách jsou k tomu určené nádoby.
  19. Do tělocvičny vstupují žáci jen ve sportovní obuvi, která je čistá. Je zakázána obuv s tmavou podrážkou.

IV. Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků

O způsobu výchovy žáka v rodině rozhoduje zákonný zástupce, tudíž nese za žáka primární zodpovědnost.

Zákonní zástupci mají právo:

  1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte-žáka.
  2. Volit a být voleni do školské rady.
  3. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání svého dítěte, jejich vyjádřením musí být věnována pozornost.
  4. Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu a školského zákona.
  5. Na respektování soukromého života rodiny.
  6. Být informováni o zhoršení zdravotního stavu dítěte během vyučování.

Zákonní zástupci jsou povinni:

  1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
  2. Na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání svého dítěte
  3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  4. Dokládat důvody nepřítomnosti svého dítěte ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
  5. Oznamovat škole údaje podle §28, odst. 2 a 3 Školského zákona a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích (změna adresy, zdravotní pojišťovny, apod.).
  6. Alespoň jednou za týden zkontrolovat a podepsat žákovskou knížku.
  7. V případě, že žák přichází do školy ve stavu, který může být vyhodnocen jako onemocnění či infekční onemocnění (teplota, zvracení, bolesti břicha, silný kašel, zavšivení), jsou zákonní zástupci povinni neprodleně na vyzvání zástupců školy vyzvednout žáka ve škole a učinit taková opatření, aby se zdravotní stav žáka zlepšil. V případě, že žák nenavštívil lékaře, což je potvrzeno v Omluvném listu ŽK, podepíše rodič prohlášení, že dítě nejeví známky onemocnění na formulář, který mu předá vyučující.

V. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

  1. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
  2. Zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se s příslušnými orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budou věnovat ochraně před návykovými látkami.
  3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění.
  4. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
  5. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují rodičovských schůzek, konzultačních hodin a pohovorů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

VI. Školní družina (ŠD), pobytový školní klub (PŠK) a školní klub ( ŠK)

Školní družina a pobytový školní klub uskutečňuje pravidelnou i příležitostně výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činnost. Umožňuje odpočinkovou činnost a přípravu na vyučování pro žáky I. stupně.

  1. Žáka přihlašuje zákonný zástupce žáka vyplněním zápisního lístku, jehož součástí je písemné sdělení o rozsahu docházky a způsobu odchodu žáka ze ŠD, PŠK. Přihláška do ŠD je zároveň přihláškou do ŠK(kroužkového). Odchylky od docházky a odchodu sdělí zákonný zástupce vychovatelce písemně, na základě telefonické žádosti nelze děti uvolňovat.
  2. Ranní provoz ŠD je od 6.45 hod do 7.40 hod., odpolední provoz ŠD je po skončení vyučování do 18.00 hod.
  3. Provoz pobytového školního klubu je po skončení vyučování žáků IV. a V. tříd. Skončení provozu PŠK je v 15:30 hod. Na žádost rodičů může být žák po skončení PŠK převeden do ŠD, kde se bude nadále řídit pokyny pedagogů ŠD.
  4. Žáky ŠD předává učitel/-ka vychovatelce po skončení vyučování. Žáci navštěvující PŠK přichází do klubu samostatně.
  5. V polední přestávce mohou žáci II. stupně využít školní klub.
  6. Žáci se řídí pokyny vychovatelek a vychovatelů, školním řádem a řádem ŠD, PŠK a ŠK.

VII. Ochrana před projevy rizikového chování a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví

  1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména třídní učitelé, školní metodička prevence a školní psycholožka průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu projevů rizikového chování, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
  2. Školní metodička prevence a školní psycholožka zajišťují spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informují je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodička prevence a školní psycholožka spolupracují na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi zaměřenými na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
  3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, v jejím okolí a na akcí ch pořádaných školou. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Při řešení takového porušení školního řádu ředitelka školy využije všech možností daných jí příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jí pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
  4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy i mimo ni, rovněž při školních akcích, přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Zákaz se vztahuje i na internetovou síť, mobilní telefony a jiná média. Podle okolností ředitelka školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
  5. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla do výchovně vzdělávacího procesu zařazována v souladu se školním vzdělávacím programem.
  6. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k projevům rizikové ho chování mohlo docházet.

VII. 1. Preventivní program školy

  1. Minimální preventivní program slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole.

VII. 2. Prevence užívání návykových látek

  1. Je zakázáno nosit, držet, nabízet, zprostředkovávat, prodávat, distribuovat a zneužívat návykové látky v areálu školy a na veškerých akcích pořádaných školou. Toto ustanovení platí pro všechny typy návykových látek a týká se i cigaret a alkoholu nejen ve škole, ale i v její blízkosti a při mimoškolních akcích organizovaných školou. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. Ve škole a na akcích pořádaných školou je zákaz nosit a požívat energetické nápoje. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením a předloží doporučení od lékaře.
  2. Je zakázáno vstupovat do školy a na všechny akce pořádané školou pod vlivem návykových látek.
  3. V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude postupovat podle výchovných opatření uvedených zvláště v oddíle VIII. tohoto řádu a tuto skutečnost hlásí zákonnému zástupci žáka.
  4. Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.
  5. Každý, komu byla sankce v souvislosti s návykovou látkou uložena, má právo na pomoc ze strany všech zainteresovaných subjektů (škola, orgán sociálně právní ochrany dítěte, lékařské zařízení apod.) a škola učiní opatření, která uvedenou pomoc zjednoduší (informace, na koho se v případě potřeby obrátit apod.).
  6. Kouření v prostorách školy a v jejím okolí je zakázáno.

VII. 3. Krizový plán

  1. Škola má sestaven krizový plán pro řešení všech projevů rizikového chování žáků, při zahájení školního roku jsou s tímto plánem seznámeni všichni žáci a pracovníci školy, rovněž zákonní zástupci žáků. Plány jsou umístěny na viditelných místech v prostorách školy.

VIII. Pravidla pro hodnocení

  1. Prospěch žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech, chování žáků a celkový prospěch jsou klasifikovány obvyklými stupni podle vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění. U předmětů výchovného charakteru může být použit k hodnocení za konkrétní předmět bodový systém. O použití tohoto způsobu hodnocení jsou žáci a zákonní zástupci informování na začátku školního roku.
  2. Klasifikačním obdobím pro uzavření známek, udělení napomenutí a důtek je jedno pololetí.
  3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel různými druhy zkoušení, písemnými pracemi a průběžným sledováním výkonů žáka při vyučování. Jednotlivé známky učitel zapisuje do žákovské knížky. Za jedno pololetí by měl žák mít z každého předmětu alespoň tři známky v ŽK (u výchov dvě). Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Na konci 1. a 3. čtvrtletí zapíše třídní učitel hodnocení prospěchu do žákovské nebo jiným prokazatelným způsobem rodiče informuje o prospěchu a chování žáka.
  4. Chování žáků – výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Podle závažnosti provinění (porušení povinností stanovených školním řádem) mohou být žákovi udělena tato výchovná opatření - napomenutí třídního učitele (do ŽK), důtka třídního učitele (doporučeným dopisem rodičům žáka), důtka ředitelky školy (doporučeným dopisem rodičům žáka), které mají přímý dopad na sníženou známku z chování. Pochvala třídního učitele se uděluje za dobrou práci ve škole a úspěchy v soutěžích. Ředitelka školy uděluje pochvalu za výjimečně kladný čin a za výbornou reprezentaci školy v soutěžích oblastního a celorepublikového charakteru. Bližší specifikace je zakotvena v příloze školního řádu – Pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  5. Za porušení školního řádu uděluje třídní učitel napomenutí, důtku, ředitelka školy po poradě s pedagogickou radou ředitelskou důtku nebo sníženou známku z chování.
  6. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto školským zákonem ředitelka školy vyloučí žáka ze školy v případě, že má splněnou povinnou školní docházku. Za zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení. Dopustí-li se žák takového chování, oznámí ředitelka školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí do následujícího dne poté, co se o tom dozvěděla.

Nedílnou součástí školního řádu jsou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a řády odborných učeben, školní družin




Mgr. Bc. Jana Páčová
ředitelka školy


Školní řád schválen:

Pedagogickou radou dne 30. 8. 2017
Školskou radou dne: 3. 9. 2017
Nabývá účinnosti: 4. 9. 2017




Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní školy u svatého Štěpána, Praha 2, Štěpánská 8
„Vzdělání sebevědomí služnost“

Obecná pravidla hodnocení:

  1. Zásady hodnocení a sebehodnocení žáků

Při klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Dále přihlíží ke specifickým podmínkám vyučování, případně k individuálnímu studijnímu plánu. Zásady pro klasifikaci cizinců projedná učitel s vedením školy vždy individuálně. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  • Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání.
  • Hodnocení zdůrazňuje:
    • individuální pokrok žáka,
    • popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání resp. míry naplnění očekávaných výstupů,
    • podněcuje žáka k dalšímu rozvoji - ukazuje další cestu.

  1. Stupně hodnocení prospěchu a chování

Chování žáka ve škole a akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  1. 1 – velmi dobré
  2. 2 – uspokojivé
  3. 3 – neuspokojivé

Dále využíváme pro posílení motivace těchto forem:

  • pochvalu TU
  • pochvalu ŘŠ

Pro posílení kázně využíváme:

  • napomenutí TU
  • důtka TU
  • důtka ŘŠ

Toto hodnocení dává podnět VP a TU k zahájení rozhovorů s rodiči a žákem o možnostech zlepšení do konce klasifikačního období.

Ve zvláštních případech je v DŘŠ upozorněno, že žák bude klasifikován sníženou známkou z chování. Důtku ŘŠ lze žákovi udělit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy § 28 školského zákona. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

  1. 1 – výborný
  2. 2 – chvalitebný
  3. 3 – dobrý
  4. 4 – dostatečný
  5. 5 – nedostatečný

Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  1. prospěl(a) s vyznamenáním
  2. prospěl(a)
  3. neprospěl(a)
  4. nehodnocen(a)
  • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst.1 písm.e),
  • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
  • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
  • nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního či druhého pololetí.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího vývoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu.
  • Dochází k úpravě metod, obsahu a ověřování míry naplnění upravených očekávaných výstupů na základě individuálních vzdělávacích potřeb.

  1. Zájmové útvary

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  • pracoval(a) úspěšně
  • pracoval(a)

  1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • analýzou procesu získávání dovedností a zejména kompetencí
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenost na vyučování
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové). Tyto výstupy jsou zaměřeny především na praktické osvojování kompetencí.
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby se školní psycholožkou, PPP a zdravotních služeb
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

Učitel prokazatelně oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výrobků či děl. Upozorňuje na možná zlepšení a využívá především pozitivní motivace hodnocení. Prokazatelně předkládá řešení, která mohou vést žáka ke zlepšení jeho výsledků. Žák má právo se k hodnocení vyjádřit. Učitel využívá svého hodnocení jako prostředku k motivaci žáka posouzení vlastního výkonu a umožňuje mu srovnání s dřívějšími výsledky. Pro klasifikaci předmětů a hodnocení chování platí zásada hodnocení v příslušném školním roce. Hodnocení se v žádném případě (zejména v případě prostředků pro posílení kázně) nepřevádí do dalšího školního roku.

Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a praktických zkoušek oznámí žákovi neprodleně, nejpozději do 14 dnů od data odevzdání. U testů krátké kontrolní povahy je nutno výsledek testu oznámit nejpozději do následující hodiny. Žák má právo (po konzultaci s učitelem) do těchto prací nahlížet. I zde je učitel povinen provést srovnání žákových dřívějších prací, poukázat na zlepšení či zhoršení a vést žáka k pochopení hodnocení úkolu. Učitel vždy vede žáka k individuálnímu posouzení testu a jeho sebehodnocení.

Učitel je povinen tyto podklady skladovat tři měsíce od ukončení klasifikace v příslušném školním roce.

  1. Klasifikace žáka
  • Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
  • Na základě žádosti zákonného zástupce či na doporučení PPP může být žák hodnocen také slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět
  • Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Lze k němu však přihlédnout. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu (subjektivnímu ani vnějšímu).
  • TU a vyučující jednotlivých předmětů informují vedení školy o případném zaostávání žáka či problémech v chování tak, aby se po projednání s VP a rodičů našel způsob nápravy. Hodnocení žáka vychází vždy z celkového poznání jeho schopností, dovedností a kompetenci. Učitel je oprávněn rozhodovat o formách práce s žáky znevýhodněnými i nadanými a uplatňovat individuální přístup. U znevýhodněných žáků lze po dohodě s vedením školy přijmout další opatření – individuální studijní plán, který bude projednán jako samostatný závazný prováděcí dokument pro práci, hodnocení a klasifikaci těchto žáků. Individuální plány musí být vždy schváleny ředitelstvím školy.

Žák musí být klasifikován prokazatelnou formou - ústní, písemnou vždy s doložitelnými výsledky.

  1. Klasifikace v předmětech s převahou výchovného působení
  • Stupeň 1 (výborný)

Žák je v předmětech tohoto charakteru velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální má menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák je činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Žáci mohou být v předmětech s převahou výchovného působení hodnoceni také bodově. Na vysvědčení bude bodový stav převeden na známku. O použití tohoto způsobu hodnocení jsou žáci a zákonní zástupci informování na začátku školního roku.

  1. Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností
  • Stupeň 1 (výborný)

Žák aplikuje požadované poznatky, fakta, pojmy definice i zákonitosti uceleně a přesně a pilně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou odborně správné a přinášejí jasně a zřetelné rysy kreativního učení. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

  • Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice i zákonitosti uceleně a přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá drobné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

  • Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

  • Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

  • Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně ani úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podnětem učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

  1. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie)

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To však neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně ze všech předmětů, nebo v předmětech, do nichž zasahuje jeho zdravotní postižení či znevýhodnění.

ovládnutí učiva předepsaného osnovami

  • ovládá bezpečně
  • ovládá
  • podstatně ovládá
  • ovládá se značnými mezerami
  • neovládá

úroveň myšlení

  • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
  • uvažuje celkem samostatně
  • menší samostatnost v myšlení
  • nesamostatnost v myšlení
  • odpovídá nesprávně i na návodné otázky

úroveň vyjadřování

  • výstižné, poměrně přesné
  • celkem výstižné
  • nedostatečně přesné
  • nesprávné i při návodných otázkách

úroveň aplikace vědomostí

  • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
  • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
  • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
  • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
  • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

píle a zájem o učení

  • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
  • učí se svědomitě
  • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
  • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
  • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

  1. klasifikace chování

Chování žáků je významnou součástí života školy a přispívá k její dobré atmosféře. Ve školním řádu jsou uvedeny též povinnosti žáků. Tento klasifikační řád stanoví podmínky pro upevnění kázně.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

  • 1 (velmi dobré) – žák plní své povinnosti, přispívá k dobrému jménu školy, neporušuje školní řád v případě hodném zřetele
  • 2 (uspokojivé) – žák závažným způsobem porušil školní řád a jeho přestupek nelze klasifikovat pouze prostředky pro posílení kázně (třídní důtka-ředitelská důtka) případně přímo, pokud rámec takového přestupku prokazatelně překročil zásady školního řádu.
  • 3 (neuspokojivé) – žák zcela zásadně, hrubým způsobem porušil školní řád, znevážil výsledky školy na veřejnosti a poškodil její dobré jméno. Tento stupeň hodnocení se dále udělí, pokud selhaly prostředky pro posílení kázně včetně snížené známky z chování.

  1. Prostředky pro posílen kázně, pro posílení motivace
  • napomenutí třídního učitele – je individuálním výchovným prostředkem třídního učitele, ten o něm rozhoduje nezávisle. Napomenutí TU není evidováno.
  • důtka třídního učitele – je registrovaným prostředkem pro posílení kázně. Uděluje třídní učitel v případech zřetele hodných. Mezi takové situace patří zejména vícenásobné zapomínání úkolů a pomůcek, které bylo prokazatelně zapsáno v dokumentech žáka, opakované pozdní příchody žáků, které jsou registrovány v dokumentech žáka, neadekvátní formy chování žáka které jsou registrovány v dokumentech žáka. Třídní učitel může udělit důtku i v jiných případech podle svého uvážení, pokud je o jeho účinnosti svého rozhodnutí přesvědčen a má k němu dostatek podkladů. Důtky se evidují školní matrice.
  • pochvala třídního učitele – uděluje jí třídní učitel podle svého uvážení i na základě návrhů ostatních učitelů. Pochvaly mohou být uvedeny na vysvědčení, případně ve výstupním hodnocení.
  • důtka ředitele školy – je registrovaným prostředkem pro posílení kázně. Uděluje ji ředitel školy na základě doporučení pedagogické rady za závažné porušení školního řádu. Vyjma hrubého porušení školního řádu se za porušení školního řádu považuje vícenásobné pozdní příchody za pololetí, registrované vícenásobné zapomínání úkolů, učebních pomůcek, opakované neomlouvání absence apod. Ředitel školy může ředitelskou důtku udělit i přímo, pokud to vyžadují okolnosti celého případu.
  • pochvala ředitele školy – je výchovným prostředkem na podporu pozitivního chování žáků. Uděluje ji ředitel školy na základě doporučení třídního učitele, případně pedagogické rady. Pochvala se uvádí na vysvědčení, případně ve výstupním hodnocení žáků.

Ředitelská důtka a hodnocení nižším stupněm z chování jsou závažným krokem. Proto je nutno je vždy předem projednat s rodiči, případně na výchovné komisi za účasti ředitele, výchovného poradce a zákonných zástupců. Třídní učitel vede o takovém jednání podrobnou evidenci (zápis z jednání).

  1. Celkové hodnocení a sebehodnocení žáka

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky z předmětů všech vzdělávacích oblastí, nezahrnuje však klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

  1. Výstupní hodnocení

Hlavním obsahem výstupního hodnocení § 51 odst. 5 školského zákona je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

  • možnostech žáka a jeho nadání,
  • předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka
  • chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
  • dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

  1. Odklad klasifikace

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby se klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li klasifikace možná ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září. Do té doby žák podmíněně navštěvuje vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník. Bez závažných zdravotních důvodů může žák opakovat ročník pouze jednou na I., resp. na II. stupni.

  1. Komisionální zkoušky

O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech a chování na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení místně příslušný správní orgán – tedy MHMP. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně místně příslušný správní úřad. Komise je tříčlenná, tvoří jí předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, a to nejpozději do čtrnácti dnů, popř. v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.

  1. Opravné zkoušky

Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat opravné zkoušky, pokud už ročník (s výjimkou předmětů výchovného zaměření) jednou neopakoval – jednou na prvním a jednou na druhém stupni. V jednom dni může žák skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání zkoušek do 15. září. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je klasifikován stupněm nedostatečný. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

Hodnocení žáka vychází vždy z celkového poznání jeho schopností, dovedností a kompetenci. Učitel je oprávněn rozhodovat o formách práce s žáky znevýhodněnými i nadanými a uplatňovat individuální přístup. U znevýhodněných žáků lze po dohodě s vedením školy přijmout další opatření – individuální studijní plán, který bude projednán jako samostatný závazný prováděcí dokument pro práci, hodnocení a klasifikaci těchto žáků. Individuální plány musí být vždy schváleny ředitelstvím školy.

Žák musí být klasifikován prokazatelnou formou - ústní, písemnou vždy s doložitelnými výsledky.

  1. Ověřování klíčových kompetencí

Ověřování klíčových kompetencí žáků probíhá v projektových dnech a průběžně při vypracovávání problémových úkolů. Třídní učitel a učitelé sleduje naplňování klíčových kompetencí u jednotlivých žáků v rámci výuky.



Mgr. Bc. Jana Páčová
ředitelka školy


Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, které jsou součástí Školního řádu, byly schváleny:

Pedagogickou radou dne 30. 8. 2017
Školskou radou dne: 3. 9. 2017
Nabývají účinnosti: 4. 9. 2017